Trachycarpus a mráz

Jedná se o jednu z nejmrazuvzdornějších palem. A její trvalé venkovní pěstování lze doporučit i začátečníkům.

Rostlina snese krátkodobý (tj. řádově hodiny) pokles teploty až k -17°C. K poškození listů však dochází už při teplotách kolem -12°C. Mrazem poškozené listy je třeba zjara ostříhat. Údaje o přežitelnosti teplot se poměrně dost různí, výše uvedené hodnoty se uvádějí nejčastěji, ale je třeba je brát pouze jako orientační. Výše uvedené údaje o mrazuvzdornosti platí pro palmy pěstované ve volné půdě.

Je-li palma jen v květináči, nesnese tak nízké teploty jako v případě, že roste ve volné půdě! V květináči vydrží přibližně – 5°C. Pozor je nutné dávat i na vlhkost. Pokud má rostlina vlhké listy, snižuje se tím její mrazuvzdornost.

Ve zdejších podmínkách je možné celoroční pěstování venku. Rozhodně však nevysazujeme rostliny mladší tří let. V případě vysazení ven do volné půdy je nutné zajistit minimálně ochranu před vlhkem – stříšku. Před velmi silnými mrazy (pod -10°C) je vhodné svázat rostlinám listy izolepou a obalit celou rostlinu do netkané textilie). Textilie rostlinu nezahřeje, ale alespoň částečně zabrání proniknutí nejsilnějšího mrazu k rostlině. Textilie by měla být světlá. Pokud je černá, rostlina se pod ní přes den za slunečného počasí příliš přehřívá a o to více ji pak zasáhne noční mráz. Ochrana v podobě netkané textilie by měla být na palmě jen po nezbytně nutnou dobu, aby zbytečně nebránila přístupu světla. Ochrana kořenů není nutná. Pokud hrozí opravdu velmi silné mrazy, je vhodné i použití topných kabelů, které jsou speciálně určeny pro rostliny (bývají k dostání na internetu). Používáme-li topné kabely, postupujeme dle návodu od výrobce kabelu.

Mrazuvzdorné palmy vysazujeme ven pouze v měsících březen, duben, květen, červen!

Pěstujeme-li palmu celoročně venku, nebývá nutné hnojení. Pokud však chceme přihnojovat, je to možné speciálním hnojivem pro palmy, ale pouze od dubna do září. Později už nehnojíme.

Pokojové pěstování

I tuto palmu je možné pěstovat jako pokojovou palmu. Pokud pěstujeme Trachycarpus v bytě, je vhodné, pokud může být alespoň přes teplejší období venku (například na balkoně). Venkovní pobyt palmám rozhodně velmi svědčí. Stanoviště by v případě pokojového pěstování v ideálním případě mělo být po celý rok světlé. Je-li rostlina v zimě v chladném prostředí, nedostatek světla jí nevadí.

Ve vegetačním období (tj. přibližně duben až září) přihnojujeme hnojivem na palmy (bývá k dostání v zahradnictvích). Zálivka musí být přiměřená – rostlina nesmí stát dlouhodobě ve vodě, ale ani by neměl substrát zcela vyschnout. Přesazování je nejvhodnější zjara. Lze použít speciální substrát pro palmy (k dostání v zahradnictví), ale klidně stačí i univerzální zahradní substrát či substrát na pokojové rostliny. Především při pěstování palem v bytech často dochází k hnědnutí špiček listů. Je to způsobeno suchým vzduchem a není to nic nebezpečného, není to důvod k obavám, rostlinu to nijak neohrožuje. Uschlé špičky je možné odstřihnout, nemělo by se však stříhat do zelené části listu, protože pak hnědnutí pokračuje dále – je tedy třeba malinký kousek hnědé části špičky ponechat. Hnědým špičkám listů lze částečně předcházet rosením listů a také tím, že rostlinu nedáváme do blízkosti topení, kde je vzduch nejsušší. Obecně vzato by žádná palma neměla být v blízkosti topení, to jim nesvědčí.

O zasílání palem poštou

Před zasíláním poštou palmám obvykle svážu listy izolepou nebo provázkem. Květináč přilepím izolepou a přivážu ke krabici provázkem, aby se palma v krabici pokud možno nehýbala. Toto se zatím osvědčilo jako nejlepší možný způsob balení.

Pozn.:

Výška palem se měří celkem obtížně. Uvedená výška u palem, které nabízím v eshopu, je měřená u rostlin se svázanými listy. Když se listy rozvážou, může být tedy rostlina o něco menší.

Phoenix dactylifera (pravý datlovník) a phoenix canariensis (kanárský datlovník)

Oba druhy snesou krátkodobý (tj. řádově hodiny) pokles teploty až k -10°C, ale k poškození listů však dochází už při teplotách kolem -4°C (také u obou druhů). Existují zprávy, kdy tyto palmy přežily i teploty pod -20°C, ale na to rozhodně nelze spoléhat.

Výše uvedené ovšem platí pouze pro rostliny, které rostou ve volné půdě a také v suchu. Je-li palma venku v květináči, nesnese tak nízké teploty jako v případě, že roste ve volné půdě! Palmy v květináčích je lepší vůbec nevystavovat působení mrazu. Pozor je třeba dávat i na vlhkost v oblasti listů. Pokud na rostlinu prší nebo sněží a listy jsou vlhké, nevydrží palma tak nízké teploty jako v případě, když má listy v suchu. Při případném pěstování venku je tedy naprosto nezbytná stříška, která palmu chrání před deštěm.

Je možné celoroční pěstování v zimní zahradě či v bytě (ne však přetopeném bytě, vhodné je vybrat co nejchladnější místnost). Přes teplé roční období může být venku (zhruba od května do října v závislosti na počasí). Venkovní pobyt palmám rozhodně velmi svědčí. Stanoviště by v ideálním případě mělo být po celý rok světlé – to platí především pro palmy, které zimují v teple. Pokud zimují v chladném prostředí (to je samozřejmě lepší varianta) – nedostatek světla nevadí.

Ve vegetačním období (tj. přibližně duben až září) je možné přihnojovat hnojivem na palmy. Zálivka musí být přiměřená – rostlina nesmí stát dlouhodobě ve vodě, ale ani by neměl substrát zcela vyschnout. Přesazování je nejvhodnější zjara. Pokud se ovšem palma v květináči evidentně hodně tísní, je lepší přesadit bez ohledu na roční dobu. Lze použít speciální substrát pro palmy (k dostání v zahradnictví), ale klidně stačí i univerzální zahradní substrát či substrát na pokojové rostliny. Při pěstování palem v bytech často dochází k hnědnutí špiček listů. Je to způsobeno suchým vzduchem. Hnědé špičky listů rostlinu nijak neohrožují. Uschlé špičky je možné odstřihnout, nesmí se však stříhat do zelené části listu, protože pak hnědnutí pokračuje dále – je tedy třeba malinký kousek hnědé části špičky ponechat. Hnědým špičkám listů lze předcházet rosením listů a také tím, že rostlinu nedáváme do blízkosti topení, kde je vzduch nejsušší. Obecně vzato by žádná palma neměla být v blízkosti topení, to jim nesvědčí.

Ve zdejších podmínkách je při velmi dobré ochraně možné i celoroční pěstování venku. Rozhodně však nevysazujeme rostliny mladší pěti let. V případě vysazení ven do volné půdy je nutné schovat palmu nějakým vhodným krytem (např. skládacím skleníkem). V krytu nesmí dlouhodobě klesat teplota pod nulu, proto musí být vybaven topítkem. Za bezmrazých dnů je potřeba v krytu větrat. Navíc v krytu nesmí být příliš vlhko. Začátečníkům však nedoporučuji pěstování této palmy venku. Nejprve je lepší vyzkoušet k venkovnímu pěstování např. Trachycarpus fortunei, který u nás přezimuje s daleko menší ochranou.

Rostlina snese krátkodobý (tj. řádově hodiny) pokles teploty až k -10°C (Washingtonia robusta) nebo -12°C (Washingtonia filifera). Existují zprávy, že některé palmy tohoto druhu přežily i nižší teploty. K poškození listů však dochází už při teplotách kolem -4°C (u obou druhů). Je-li palma venku v květináči, nesnese tak nízké teploty jako v případě, že roste ve volné půdě! Je možné celoroční pěstování v bytě či v zimní zahradě. Přes teplé roční období může být venku (zhruba od května do října v závislosti na počasí). Venkovní pobyt palmám rozhodně velmi svědčí. Stanoviště by v ideálním případě mělo být po celý rok světlé. Ve vegetačním období (tj. přibližně duben až září) je možné přihnojovat hnojivem na palmy. Zálivka musí být přiměřená – rostlina nesmí stát dlouhodobě ve vodě, ale ani by neměl substrát zcela vyschnout. Přesazování je vhodné zjara, ale tato palma roste rychle, takže je možné, že (obzvlášť v nižším věku) bude potřeba častější přesazování. Lze použít speciální substrát pro palmy (k dostání v zahradnictví), ale klidně stačí i univerzální zahradní substrát či substrát na pokojové rostliny. Při pěstování palem v bytech často dochází k hnědnutí špiček listů. Je to způsobeno suchým vzduchem. Hnědé špičky listů rostlinu nijak neohrožují. Uschlé špičky je možné odstřihnout, nesmí se však stříhat do zelené části listu, protože pak hnědnutí pokračuje dále – je tedy třeba malinký kousek hnědé části špičky ponechat. Hnědým špičkám listů lze předcházet rosením listů a také tím, že rostlinu nedáváme do blízkosti topení, kde je vzduch nejsušší. Obecně vzato by žádná palma neměla být v blízkosti topení, to jim nesvědčí.

Ve zdejších podmínkách je při velmi dobré ochraně možné i celoroční pěstování venku. Rozhodně však nevysazujeme rostliny mladší pěti let. V případě vysazení ven do volné půdy je nutné schovat palmu nějakým vhodným krytem (např. skládacím skleníkem). V krytu nesmí dlouhodobě klesat teplota pod nulu, proto musí být vybaven topítkem. Za bezmrazých dnů je potřeba v krytu větrat. Navíc v krytu nesmí být příliš vlhko. Začátečníkům však nedoporučuji pěstování této palmy venku. Nejprve je lepší vyzkoušet k venkovnímu pěstování např. Trachycarpus fortunei, který u nás přezimuje s daleko menší ochranou.

Pěstování ze semínek

Pokud pěstujeme tabák jako okrasnou pokojovou rostlinu, můžeme semínka vysévat kdykoliv během roku. Semínka v květináčích nezasypáváme, pouze přitlačíme na povrch vlhké zeminy. Udržujeme přiměřenou vlhkost (nejprve spíše jen rosením, aby se semena při zalévání neodplavila do jednoho shluku, ke klasické zálivce většinou přistoupíme až v době, kdy už jsou tam menší rostlinky). Výsev rozhodně nepřeléváme, ale ani nesmíme nechat vyschnout. Květináče s výsevem můžeme zakrýt uříznutou PET lahví, aby se vlhkost lépe udržovala, ale není to nutné. Pokud však tuto variantu zvolíme, musíme každý den na několik minut vyvětrat, aby nedošlo ke vzniku plísní. Semena většinou vyklíčí za 1 až 2 týdny (při nižších teplotách může být doba do vyklíčení i delší). Malé rostlinky (když mají zhruba čtyři lístky) rozsazujeme do samostatných květináčů.

Tabák je jednoletá rostlina.

Možné je i venkovní pěstování. V tomto případě zasejeme semena v březnu či dubnu. Sazenice o výšce zhruba 20 cm vysazujeme ven nejdříve v polovině května (nehrozí-li mrazíky). Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být alespoň 80 cm. V prvních dnech po vysazení je nutná vydatná zálivka, aby se rostlina uchytila. Později už mírné sucho zvládá. Těsně po vysazení je celkem dobré rostliny přivázat k tyči jako rajčata, aby se neválely po zemi. Po uchycení už je možné dát tyče pryč, rostliny už se pak drží vzpřímeně i bez opory.

Chceme-li tabák pěstovat na kouření, je nutné vyštipovat květy, aby si tabák udržel co nejvyšší kvalitu. Sklizeň se na podzim provádí postupně. Sklízejí se listy, které už začínají žloutnout, tedy ne zelené listy. Nejprve se sklízejí nejnižší listy (ty většinou nepoužíváme, protože nejsou kvalitní), později listy ze střední části a v úplném závěru se sklízejí nejvýše vyrostlé listy. Listy z prostřední části rostliny jsou nejkvalitnější.

Po sklizni je nutné tabák očistit, následně se navleče pomocí jehly na nitě (či tenké provázky) tak, aby se jednotlivé listy vzájemně nedotýkaly. Zavěsí se na šňůry a suší se několik týdnů až měsíců, dokud listy neuschnou natolik, že se při doteku snadno rozdrolí. Nesuší se na přímém slunci. Sušárna by měla být dobře větraná.

U virginského tabáku není nutná fermentace. Lze kouřit ihned po usušení.

Přírodní insekticid (přípravek na hubení hmyzu) z tabákových listů

Zhruba 150 gramů sušeného tabáku vaříme pod pokličkou ve třech litrech vody. Občas mícháme a vaříme nejméně hodinu. Vzniklý zapáchající odvar přecedíme přes starou punčochu. Tento roztok zředíme v poměru 1:1 vodou, naplníme jím rozprašovač a můžeme stříkat na škůdce (především se hodí na mšice). Pokud se objeví velmi velké množství mšic, můžeme použít silnější roztok. Mšice v krátké době zahynou. Roztok raději nijak neuchováme, připravujeme pokaždé nový.