Ačkoliv návod na pěstování vypadá dlouhý, není pěstování citrusů až tak složité. Vlastně nežádají nic, co by nebylo možné jim dopřát. Substráty i hnojiva pro citrusy jsou běžně dostupné v zahradnictví.

Světlo a umístění

Citrusy potřebují hodně světla. Pokud je pěstujeme celoročně v bytě, je třeba pro ně vybrat co nejsvětlejší místo (nejlépe přímo u okna, kde nestíní záclona, ani okolní domy či stromy). Obecně je ovšem vhodnější chladné zimování (do 10 °C). Při takto nízkých teplotách jsou rostliny ve vegetačním klidu, takže snášejí i nedostatek světla. Umístění v teplejším prostředí je možné, ale pak je nutné zajistit dostatečný přísun světla. V tomto případě je vhodné i umělé svícení žárovkami, které jsou určeny přímo pro rostliny. Běžné žárovky k tomuto účelu nejsou vhodné. Pokud má rostlina v zimě málo světla a hodně tepla, často na tuto situaci reaguje opadáváním listů. Není to však důvod k znepokojení, rostlina zjara opět vyrazí nové listy.

V teplém období roku je velmi vhodné, aby byly citrusy venku (balkon, terasa, zahrada, případně i širší okenní parapet, pokud se na něj rostlina vejde a nehrozí pád). Je nutné vybrat dostatečně světlé místo. Hned po vynesení by ovšem neměla být rostlina rovnou na přímém slunci, protože v tomto případě by mohlo dojít ke spálení listů. Je tedy vhodné alespoň v prvních dnech po vynesení ven stínit například slunečníkem.

Citrusy hůře zvládají změnu místa, takže je zbytečně nestěhujeme. Vhodné není ani otáčení rostliny. Pokud dáváme rostliny přes léto ven na zahradu nebo na balkon, měly by se pak vrátit na původní místo, kde byly v zimě. Citrusy na změnu místa často reagují opadáním listů, poté zase znovu obrazí.

Voda

K zalévání používáme nejlépe dešťovou vodu nebo případně i vodu z vodovodu, ale tu nejprve musíme nechat několik hodin odstát, aby z ní vyprchal chlor. Zaléváme dostatečně poté, co substrát proschne. Nikdy rostlinu nepřeléváme! Nesmí stát dlouhodobě ve vodě. Z přesušení se citrusy vzpamatovávají lépe než z přemokření, přesto je však lepší se vyhnout i přesušení. Pro ty, kdo si ještě nejsou jistí se zaléváním, je vhodné používat podmisky (tj. ne obal na květináč, do kterého není vidět). V případě použití podmisky pak zaléváme tak, aby voda, která po zalití proteče do podmisky, v podmisce dlouhodobě nestála. Vodu, která stojí v podmisce ještě zhruba dvě hodiny po zalití, vylijeme. Jsou-li listy citrusů zkroucené nahoru, má rostlina nedostatek vody. Pokud listy visí ochable dolů, je rostlina přelitá. Tady začátečníci často dělají chybu, protože se domnívají, že rostlina se svěšenými listy je suchá, tak ještě přidají vodu, což je chyba.

Velmi vhodné (především při pěstování v bytě) je i pravidelné rosení rostlin (několikrát týdně).

Škůdci

Rostliny kontrolujeme, aby se na nich neusídlili škůdci. Jedná-li se o slabší výskyt škůdců, rostlinu to sice nezahubí, ale přesto je vhodné na nic nečekat a bojovat se škůdci co nejdříve po jejich objevení. V případě napadení škůdci v mnoha případech pomůže pouhé otření škůdců starým kartáčkem na zuby či kapesníkem nebo sprcha (popřípadě kombinace obojího). Kartáčkem otíráme přisedlé škůdce, kteří se nehýbou (puklice). Sprcha je vhodná například při výskytu svilušek (miniaturní červení pavoučci, okem málo viditelní, ale na jejich přítomnost upozorňují pavučinky; svilušky jsou jedním z nejčastějších škůdců na citrusech). Například mšice se často drží jen na nejmladších výhoncích, takže je možné tyto výhonky odstřihnout (ale nesmí se s nimi třást, aby škůdci neupadli). Odstřižením napadených částí se zbavíme velkého množství mšic. Když tyto metody nezaberou, můžeme ještě před přistoupení k chemickým postřikům vyzkoušet přírodní prostředky – například odvar ze sušených listů tabáku (velmi vhodný především proti mšicím). Se škůdci se dříve či později setká téměř každý pěstitel citrusů.

Pokud už není jiná možnost než použít chemii, volíme přípravek, který je vhodný pro plodící rostliny (tj. ne pro okrasné; pokud tedy chceme mít plody k jídlu a ne jen na okrasu). Samozřejmě postupujeme podle návodu na konkrétním přípravku a rozhodně nestříkáme těsně před sklizní plodů.

Půda a hnojivo

Citrusy přesazujeme ideálně zjara (březen). Většinou není nutné přesazovat každý rok. U hodně velkých rostlin už to většinou ani nejde (protože při přesazení do většího už by byly nepřenositelné), tam už se tedy mění jen nejvrchnější část zeminy. Vhodná doba k přesazení je tehdy, když je původní květináč zcela prokořeněný, popřípadě lezou dírkami na odtok vody ven kořeny. Citrusy je vhodné pěstovat ve speciálním substrátu pro citrusy (je běžně k dostání v zahradnictví). Substráty pro citrusy jsou různých značek. Nedá se přesně říct, který je lepší nebo horší, každému vyhovuje jiný, je potřeba vyzkoušet.

Podzimní přesazování není vhodné, ale pokud by se citrus v květináči měl nějak extrémně tísnit, je lepší přesadit kdykoliv.

Co se týče hnojení, je možné přihnojovat speciálním hnojivem na citrusy. Většinou bývá k dostání kapalné hnojivo, které je určené speciálně pro citrusy. Tímto hnojivem lze po naředění (dle návodu) hnojit buď nalitím na zeminu nebo postřikem na list. Při hnojení na list mohou po zaschnutí zůstat na listech nějaké bílé stopy (mapy či tečky), ale to není nic nebezpečného. Při hnojení na list je potřeba dávat pozor na to, abychom nehnojili za přímého slunečního svitu, to by mohlo dojít k popálení listů.

Hnojíme od března (či dubna) do září. Přes zimu nehnojíme. Hnojivo dávkujeme dle návodu u konkrétního přípravku. Hnojivo také bývá běžně k dostání v zahradnictví. V návodu u hnojiv na citrusy bývá často uvedeno i hnojení přes zimu (zhruba jednou za měsíc), ale to při chladném zimování neděláme, rostliny jsou v chladu ve vegetačním klidu, takže hnojivo jim je k ničemu. Bytové citrusy (tj. při teplém zimování) však můžeme dle návodu na hnojivu přihnojit i v zimě.

Pokud citrusy přesadíme do substrátu, v němž je již přidané hnojivo (bývá uvedeno na obalu, většinou se jedná o šest týdnů), tak po dobu uvedenou na obalu nepřihnojujeme, hrozí totiž přehnojení.

Plody

Nedoporučuji nechávat u mladších rostlin příliš velkou násadu plodů. Rostlina sice sama něco zredukuje, ale i tak je vhodné udělat probírku. Neodstraňujeme květy, ale až drobounké plůdky těsně po odkvětu. Pokud odstraníme už květy, rostlina znovu rychle vykvete. Vhodné je nechávat přibližně jeden plod na 30 listů – tedy např. když má rostlina 60 listů, nenecháváme více než dva plody. Přihlédneme samozřejmě i k očekávané velikosti plodů. Pokud se jedná o kumkvát či nějakou drobnoplodou mandarinku, můžeme samozřejmě i na menší rostlině nechat více plodů (přibližně jeden plod na 15 až 20 listů). Pokud se naopak jedná o pomelo, cedrát, zkrátka něco, co má obří plody, necháme méně plodů (přibližně jeden plod na 50 listů).

Střih

Citrusy mají samovolně (bez zásahu pěstitele) spíše tendence růst jako keř. Pokud si chceme vypěstovat rostliny na atraktivním vyšším kmínku, musíme se věnovat tvarování a střihu rostliny, což je dlouhodobý proces. Radikálnější střih a řez se prování zjara. Vybereme nějakou delší a co nejrovnější větev, tu přivážeme k vhodné tyči, aby mířila rovně vzhůru. Postupem času pak odstříháváme dolní větvičky.