Tohle u nás rostliny moc často nezažívají, ale v pátek 16. 6. 2017 si trochu deště užily. Konečně se doplnily zásoby vody v zásobníku na vodu a nebude se muset aspoň pár dní zalévat vodou z vodovodu.

V různých internetových diskuzích o rostlinách narážím na dotazy ohledně hnojení rostlin a zjistila jsem, že začínající pěstitelé občas chybují hlavně v níže uvedených případech, proto jsem se rozhodla něco málo k tomu napsat.

Chyba 1) Hnojení v době vegetačního klidu

V době vegetačního klidu nehnojíme. Je-li rostlina v chladném prostředí (cca do 12°C) a není tedy v růstu, nehnojíme. Rostlina ve vegetačním klidu nepřijímá živiny. Pokud hnojíme, dochází k takzvanému zasolování půdy, což je velmi nežádoucí a rostlinu to může ohrozit. Hnojit začínáme až zjara, když rostlina začíná rašit. V případě teplého zimování, kdy rostlina roste i během zimního období, je hnojení možné.

Chyba 2) Hnojení nemocných či poškozených rostlin

Začínající pěstitelé se bohužel občas domnívají, že hnojivo působí jako lék, který poškozenou rostlinu vyléčí, ale tak to není. Pokud například rostlina přišla o listy vlivem škůdců, mrazu, přesušení, přemokření či jakékoliv pěstitelské chyby a dosud nejeví známky zotavování (tj. rašení nových listů), tak nehnojíme, protože v tomto případě by také docházelo k zasolování půdy a rostlinu by hnojení mohlo takzvaně „dorazit“.

Venku pěstované palmy je sice obvykle vhodné začít přihnojovat během dubna, ale pokud je palma hodně poškozená mrazem (přišla o všechny listy) a zatím nezačala vytvářet nové listy, tak nezačínáme hnojit už v dubnu, ale až tehdy, když palma začne vytvářet nové listy.

Jiná situace je ovšem v případě, kdy k poškození rostliny došlo vlivem nedostatku živin, to je pak samozřejmě potřeba hnojit. O tom, jak se pozná nedostatek živin u citrusů, si zde povíme někdy příště.

Před pár dny proběhlo velké stěhování – stará sekce 2 se přestěhovala a vznikla tak nová sekce 2. Nová sekce 2 je tedy trochu menší, tak se něco z původní sekce 2 muselo přestěhovat do sekce 1 (ta zůstává na svém místě a nikam se stěhovat nebude). Dvě palmy musely zůstat těsně před sekcí 1 (v předsíni), protože už je nebylo kam jinam umístit, ale snad už brzy budou moci jít ven. Jedná se totiž o mrazuvzdorné druhy Trachycarpus fortunei, ale jsou jen v květináči, takže tak mrazuvzdorné jako volně rostoucí rostliny nejsou, protože květináč promrzne rychleji než půda v zahradě.

Několik fotografií ze stěhování:

Takto se stěhoval obří pomerančovník – vypadá, že je přes celou chodbu, ale to zase až tak není. Hodně se mu vyboulil květináč pod náporem kořenů, takže už se hodně těší na jarní přesazování.

Stěhovala se i tato obří palma (viz níže). Za účelem stěhování jsem použila tzv. „plant taxi“ (to je ta miska, co je dole pod palmou trochu vidět – no…není to žádný světoborný vynález, jen obyčejná podmiska pod květináč, která se od klasických podmisek liší jen tím, že má kolečka). Jen je trochu škoda, že se neprodává i větší plant taxi, protože toto stačí pro květináče s maximálním průměrem 50 cm. Zjara ovšem budu palmu přesazovat do většího květináče – 70 cm (viz foto níže), tak jsem si nakonec musela pořídit i rudl.

Tady ještě nějaké fotky z nové sekce 2 – vylepšování sekce je v plánu