Archiv pro měsíc: Prosinec 2016

Zimní sekce Citrusária

Původně to začalo jedním stolem ve staré chodbě, pak se přidávaly další stoly, parapety a zídka, až nakonec vznikla první (žlutá) sekce citrusária. Tato sekce je bez možnosti vytápění normálním topením, lze tam přitápět pouze elektrickým topítkem (viz foto). Letos k tomu zatím nedošlo. Přitápět se bude až při velmi silných mrazech, pokud nastanou.

Sekce 1 postupem času přestala stačit, musela být tedy založena druhá sekce (modrá) v neobývaném a nevytápěném bývalém obývacím pokoji, kde je možnost vytápět klasickým topením, ale není to nutné, takže tam stejně netopím. V sekci 2 jsou daleko silnější zdi než v sekci 1, takže tam se snáze drží vyšší teplota, aniž by bylo potřeba topit.

Letos vznikla ještě jedna speciální sekce – tzv. sekce 3 (také modrá), která je taková polovenkovní a polovnitřní. Jedná se vlastně o takovou terasu, kterou lze v případě potřeby zakrýt bublinkovou folií. O této sekci už jsem psala dříve (někdy počátkem listopadu) jako o takovém jakoby foliovníku. V listopadu v něm bylo ještě hodně citrusů a otestovala jsem tam i topítko, které tam dokázalo o pár stupňů zvednout teplotu. Jinak se v této sekci samozřejmě netopí. Citrusy, které tam v listopadu byly, jsem už před nějakou dobou přestěhovala do sekce 1 a sekce 2, takže teď už jsou v sekci 3 jen velmi odolné rostliny, které se hodí k venkovnímu vysazení, ale jsou zatím jen s květináčem, takže ochranu bublinkovou folií celkem ocení. Nutno podotknout, že folie při silnějším větru padá, takže se musí často opravovat.

Je velmi pravděpodobné, že bude v brzké době (možná ještě letos nebo příští rok) vytvořena sekce 4.

V létě je to jednoduché, to je jen jedna venkovní sekce, tam se to (zatím) ani nemusí nijak číslovat.

sekce-citruasia 8-11-16h_ceske-topitko-concept

Cykasy na mráz?

Cykasům se nijak výrazně nevěnuji. Mám jen jeden. Mám ho už víc než šest let (od jara roku 2010) a už několikrát jsem myslela, že bude po něm, jednou dokonce skončil i úplně bez listů, ale vždycky se zase nějak zmátořil.

V počátcích (tj. do roku 2013) jsem ho měla celoročně v ložnici. Tam tvořil zhruba dva listy ročně (počet je v pořádku), ale vždy se jednalo o ošklivé a dlouhé listy. Asi to bylo nedostatkem světla. Cykasy jsou prý hodně náročné na světlo. Později jsem ho tedy začala dávat přes léto ven. Při venkovním pobytu začal tvořit daleko hezčí listy a hlavně už začaly mít normální délku. Na zimu jsem jej zatím vždy vracela do ložnice, kde je tak kolem 15°C. Přes zimu se vždy zhoršil stav cykasu a přes léto se při venkovním pobytu opět zlepšil.

V zásadě tak nějak obecně mám tu zkušenost, že se všem rostlinám daleko lépe daří venku než v místnosti. Řídím se takovou zásadou, že vše, co snese mráz, musí aspoň občas trochu na mráz. Nejlépe se daří rostlinám, které rostou přímo ve volné půdě venku (palmy, fíkovníky, mrazuvzdorné citrusy, kaktusy, granátové jablko). Velmi dobře se ale daří i rostlinám, které rostou v květináčích (palmy, citrusy atd.), ale velkou část roku tráví venku (a zažívají venku i slabší mrazíky) a přes zimu jsou v nevytápěném citrusáriu (kde je chladno, ale nijak výrazně tam nemrzne, maximálně tak do těch -2°C, ale to jen krátkodobě). Nejhůře se daří rostlinám, které jsou celoročně v domě. Aby nedošlo k nějakému nedorozumění, zdůrazňuji, že řeč je o subtropických rostlinách, které se vyznačují alespoň nějakou mírou mrazuvzdornosti. Rozhodně tedy nepíšu o vyloženě tropických rostlinách, které nesnesou žádný mráz.

Relativně nedávno jsem zjistila, že cykasy (konkrétně tedy cycas revoluta) jsou poměrně mrazuvzdorné, prý krátkodobě vydrží až -10°C a dokonce jej údajně někteří pěstitelé pěstují celoročně venku i v České republice (samozřejmě s dobrou zimní ochranou a s přitápěním). Letos jsem dokonce v jedné zahrádce nedaleko mého bydliště viděla cykas vysazený ve volné půdě, ale už jsem tam nějakou dobu nebyla, tak nevím, jestli tam ještě je. Mohl tam třeba být jen přes léto.

Každopádně z výše uvedeného plyne, že můj cykas musí na mráz. Letošní zimu tedy už bude trávit v citrusáriu. Venkovní výsadbu asi zatím nechystám. Četla jsem totiž, že by si cykas měl zvykat postupně. Prý cykasy, které jsou vypěstovány ve sklenících (tj. v teple) nevydrží hned velký mráz, vlastně v počátku spíš skoro žádný mráz.

Uvidíme tedy, jak to s cykasem dopadne a co s ním letošní zima v citrusáriu udělá.

Zazimování palem se zatím odkládá

Už asi v září jsem si nakoupila nové netkané textilie pro všechny palmy, abych byla připravená na zimu a abych pak nemusela shánět všechno v prosinci, až to bude potřeba. Jenže se tak zatím zdá, že to ještě nějakou dobu potřeba nebude.

Žádné silné a dlouhodobé mrazy (zhruba tak pod -10°C) se v nejbližších dnech spíš neočekávají, takže palmy zatím zůstanou tak, jak jsou.

Pokud k zimování dojde, objeví se tu samozřejmě zpráva a také fotografie a postup.

Zmenšení palem

Není to sice žádný nový objev, ví se to samozřejmě dávno a už jsem si to i několikrát ověřila, ale tady to zatím ještě asi nezaznělo, tak to sem píšu. Některé pěstitele by to možná mohlo překvapit a mohli by si myslet, že se jedná o nějaký problém.

Palma se po vysazení ven do volné půdy nejprve trochu zmenší – tedy ne kmen, ale dojde k tomu, že palma začne tvořit kratší listy, takže se vlastně stane, že palma bude po nějaké době ve volné půdě mít o něco menší výšku než v době vysazení. To je naprosto normální.

Trachycarpus fortunei v den vysazení

palma-po-vysazeni

A tentýž trachycarpus fortunei o několik měsíců později s tlustějším kmenem a kratšími listy

palma-o-neco-pozdeji

A stejná rostlina dnes (i s trochou jinovatky)

17-12-16a_palma

Trachycarpus fortunei – návod na pěstování

Trachycarpus a mráz

Jedná se o jednu z nejmrazuvzdornějších palem. A její trvalé venkovní pěstování lze doporučit i začátečníkům.

Rostlina snese krátkodobý (tj. řádově hodiny) pokles teploty až k -17°C. K poškození listů však dochází už při teplotách kolem -12°C. Mrazem poškozené listy je třeba zjara ostříhat. Údaje o přežitelnosti teplot se poměrně dost různí, výše uvedené hodnoty se uvádějí nejčastěji, ale je třeba je brát pouze jako orientační. Výše uvedené údaje o mrazuvzdornosti platí pro palmy pěstované ve volné půdě.

Je-li palma jen v květináči, nesnese tak nízké teploty jako v případě, že roste ve volné půdě! V květináči vydrží přibližně – 5°C. Pozor je nutné dávat i na vlhkost. Pokud má rostlina vlhké listy, snižuje se tím její mrazuvzdornost.

Ve zdejších podmínkách je možné celoroční pěstování venku. Rozhodně však nevysazujeme rostliny mladší tří let. V případě vysazení ven do volné půdy je nutné zajistit minimálně ochranu před vlhkem – stříšku. Před velmi silnými mrazy (pod -10°C) je vhodné svázat rostlinám listy izolepou a obalit celou rostlinu do netkané textilie). Textilie rostlinu nezahřeje, ale alespoň částečně zabrání proniknutí nejsilnějšího mrazu k rostlině. Textilie by měla být světlá. Pokud je černá, rostlina se pod ní přes den za slunečného počasí příliš přehřívá a o to více ji pak zasáhne noční mráz. Ochrana v podobě netkané textilie by měla být na palmě jen po nezbytně nutnou dobu, aby zbytečně nebránila přístupu světla. Ochrana kořenů není nutná. Pokud hrozí opravdu velmi silné mrazy, je vhodné i použití topných kabelů, které jsou speciálně určeny pro rostliny (bývají k dostání na internetu). Používáme-li topné kabely, postupujeme dle návodu od výrobce kabelu.

Mrazuvzdorné palmy vysazujeme ven pouze v měsících březen, duben, květen, červen!

Pěstujeme-li palmu celoročně venku, nebývá nutné hnojení. Pokud však chceme přihnojovat, je to možné speciálním hnojivem pro palmy, ale pouze od dubna do září. Později už nehnojíme.

Pokojové pěstování

I tuto palmu je možné pěstovat jako pokojovou palmu. Pokud pěstujeme Trachycarpus v bytě, je vhodné, pokud může být alespoň přes teplejší období venku (například na balkoně). Venkovní pobyt palmám rozhodně velmi svědčí. Stanoviště by v případě pokojového pěstování v ideálním případě mělo být po celý rok světlé. Je-li rostlina v zimě v chladném prostředí, nedostatek světla jí nevadí.

Ve vegetačním období (tj. přibližně duben až září) přihnojujeme hnojivem na palmy (bývá k dostání v zahradnictvích). Zálivka musí být přiměřená – rostlina nesmí stát dlouhodobě ve vodě, ale ani by neměl substrát zcela vyschnout. Přesazování je nejvhodnější zjara. Lze použít speciální substrát pro palmy (k dostání v zahradnictví), ale klidně stačí i univerzální zahradní substrát či substrát na pokojové rostliny. Především při pěstování palem v bytech často dochází k hnědnutí špiček listů. Je to způsobeno suchým vzduchem a není to nic nebezpečného, není to důvod k obavám, rostlinu to nijak neohrožuje. Uschlé špičky je možné odstřihnout, nemělo by se však stříhat do zelené části listu, protože pak hnědnutí pokračuje dále – je tedy třeba malinký kousek hnědé části špičky ponechat. Hnědým špičkám listů lze částečně předcházet rosením listů a také tím, že rostlinu nedáváme do blízkosti topení, kde je vzduch nejsušší. Obecně vzato by žádná palma neměla být v blízkosti topení, to jim nesvědčí.

O zasílání palem poštou

Před zasíláním poštou palmám obvykle svážu listy izolepou nebo provázkem. Květináč přilepím izolepou a přivážu ke krabici provázkem, aby se palma v krabici pokud možno nehýbala. Toto se zatím osvědčilo jako nejlepší možný způsob balení.

Pozn.:

Výška palem se měří celkem obtížně. Uvedená výška u palem, které nabízím v eshopu, je měřená u rostlin se svázanými listy. Když se listy rozvážou, může být tedy rostlina o něco menší.

Datlovníky – návod na pěstování

Phoenix dactylifera (pravý datlovník) a phoenix canariensis (kanárský datlovník)

 

Oba druhy snesou krátkodobý (tj. řádově hodiny) pokles teploty až k -10°C, ale k poškození listů však dochází už při teplotách kolem -4°C (také u obou druhů). Existují zprávy, kdy tyto palmy přežily i teploty pod -20°C, ale na to rozhodně nelze spoléhat.

Výše uvedené ovšem platí pouze pro rostliny, které rostou ve volné půdě a také v suchu. Je-li palma venku v květináči, nesnese tak nízké teploty jako v případě, že roste ve volné půdě! Palmy v květináčích je lepší vůbec nevystavovat působení mrazu. Pozor je třeba dávat i na vlhkost v oblasti listů. Pokud na rostlinu prší nebo sněží a listy jsou vlhké, nevydrží palma tak nízké teploty jako v případě, když má listy v suchu. Při případném pěstování venku je tedy naprosto nezbytná stříška, která palmu chrání před deštěm.

Je možné celoroční pěstování v zimní zahradě či v bytě (ne však přetopeném bytě, vhodné je vybrat co nejchladnější místnost). Přes teplé roční období může být venku (zhruba od května do října v závislosti na počasí). Venkovní pobyt palmám rozhodně velmi svědčí. Stanoviště by v ideálním případě mělo být po celý rok světlé – to platí především pro palmy, které zimují v teple. Pokud zimují v chladném prostředí (to je samozřejmě lepší varianta) – nedostatek světla nevadí.

Ve vegetačním období (tj. přibližně duben až září) je možné přihnojovat hnojivem na palmy. Zálivka musí být přiměřená – rostlina nesmí stát dlouhodobě ve vodě, ale ani by neměl substrát zcela vyschnout. Přesazování je nejvhodnější zjara. Pokud se ovšem palma v květináči evidentně hodně tísní, je lepší přesadit bez ohledu na roční dobu. Lze použít speciální substrát pro palmy (k dostání v zahradnictví), ale klidně stačí i univerzální zahradní substrát či substrát na pokojové rostliny. Při pěstování palem v bytech často dochází k hnědnutí špiček listů. Je to způsobeno suchým vzduchem. Hnědé špičky listů rostlinu nijak neohrožují. Uschlé špičky je možné odstřihnout, nesmí se však stříhat do zelené části listu, protože pak hnědnutí pokračuje dále – je tedy třeba malinký kousek hnědé části špičky ponechat. Hnědým špičkám listů lze předcházet rosením listů a také tím, že rostlinu nedáváme do blízkosti topení, kde je vzduch nejsušší. Obecně vzato by žádná palma neměla být v blízkosti topení, to jim nesvědčí.

Ve zdejších podmínkách je při velmi dobré ochraně možné i celoroční pěstování venku. Rozhodně však nevysazujeme rostliny mladší pěti let. V případě vysazení ven do volné půdy je nutné schovat palmu nějakým vhodným krytem (např. skládacím skleníkem). V krytu nesmí dlouhodobě klesat teplota pod nulu, proto musí být vybaven topítkem. Za bezmrazých dnů je potřeba v krytu větrat. Navíc v krytu nesmí být příliš vlhko. Začátečníkům však nedoporučuji pěstování této palmy venku. Nejprve je lepší vyzkoušet k venkovnímu pěstování např. Trachycarpus fortunei, který u nás přezimuje s daleko menší ochranou.

Washingtonia – návod na pěstování

Rostlina snese krátkodobý (tj. řádově hodiny) pokles teploty až k -10°C (Washingtonia robusta) nebo -12°C (Washingtonia filifera). Existují zprávy, že některé palmy tohoto druhu přežily i nižší teploty. K poškození listů však dochází už při teplotách kolem -4°C (u obou druhů). Je-li palma venku v květináči, nesnese tak nízké teploty jako v případě, že roste ve volné půdě! Je možné celoroční pěstování v bytě či v zimní zahradě. Přes teplé roční období může být venku (zhruba od května do října v závislosti na počasí). Venkovní pobyt palmám rozhodně velmi svědčí. Stanoviště by v ideálním případě mělo být po celý rok světlé. Ve vegetačním období (tj. přibližně duben až září) je možné přihnojovat hnojivem na palmy. Zálivka musí být přiměřená – rostlina nesmí stát dlouhodobě ve vodě, ale ani by neměl substrát zcela vyschnout. Přesazování je vhodné zjara, ale tato palma roste rychle, takže je možné, že (obzvlášť v nižším věku) bude potřeba častější přesazování. Lze použít speciální substrát pro palmy (k dostání v zahradnictví), ale klidně stačí i univerzální zahradní substrát či substrát na pokojové rostliny. Při pěstování palem v bytech často dochází k hnědnutí špiček listů. Je to způsobeno suchým vzduchem. Hnědé špičky listů rostlinu nijak neohrožují. Uschlé špičky je možné odstřihnout, nesmí se však stříhat do zelené části listu, protože pak hnědnutí pokračuje dále – je tedy třeba malinký kousek hnědé části špičky ponechat. Hnědým špičkám listů lze předcházet rosením listů a také tím, že rostlinu nedáváme do blízkosti topení, kde je vzduch nejsušší. Obecně vzato by žádná palma neměla být v blízkosti topení, to jim nesvědčí.

Ve zdejších podmínkách je při velmi dobré ochraně možné i celoroční pěstování venku. Rozhodně však nevysazujeme rostliny mladší pěti let. V případě vysazení ven do volné půdy je nutné schovat palmu nějakým vhodným krytem (např. skládacím skleníkem). V krytu nesmí dlouhodobě klesat teplota pod nulu, proto musí být vybaven topítkem. Za bezmrazých dnů je potřeba v krytu větrat. Navíc v krytu nesmí být příliš vlhko. Začátečníkům však nedoporučuji pěstování této palmy venku. Nejprve je lepší vyzkoušet k venkovnímu pěstování např. Trachycarpus fortunei, který u nás přezimuje s daleko menší ochranou.

Mapo – dnešní sklizeň

Dnes jsem zalévala v Citrusáriu a nečekaně došlo ke sklizni jednoho ze tří plodů mapa. Pozn.: mapo je kříženec grepu a mandarinky. Plod chuťově i velikostně připomínal mandarinku. Byl pěkně šťavnatý. Možná tam mohl zůstat déle, aby byl ještě sladší, ale jak jsem se ho dotkla, abych si ho prohlédla, tak upadl. Ještě dva tam zůstávají.

3-12-16a_mapo_sklizen 3-12-16b_domaci-mapo