Jubaea chilensis – návod na pěstování

Teplota

Palma Jubaea chilensis vydrží (je-li v suchu) teploty až -15°C (dle některých zdrojů dokonce až -19°C, bez poškození kolem -10°C). Tyto údaje platí pro palmu ve volné půdě. Je-li vysazená pouze v květináči, vydrží mnohem méně (zhruba -5°C). Jedná se o nejodolnější palmu se zpeřenými listy. Při vyšší vlhkosti však může palma uhynout i při mírnějších mrazech.

Růst a původ rostliny

V mládí roste rostlina do výšky relativně pomalu. U mladších rostlin spíš hlavně tloustne kmen, takže kmen poměrně dlouho zůstává kulovitý, až ve vyšším věku začíná růst výrazněji do výšky. Jedná se o vzácnou palmu, jejíž pořizovací cena je vyšší. V její domovině (Chile) ji lidé dlouho mýtili kvůli její sladké šťávě, z níž se dá vyrábět palmové víno.

Umístění

Jubaea chilensis se hodí pro pěstování v zimních zahradách. Lze pěstovat i jako pokojovou palmu. Je-li to možné, je vhodné, aby byla rostlina přes léto venku. Zimování je lepší v chladném prostředí (přibližně (0-10°C). Není-li možné chladné zimování, volíme v bytě co nejchladnější místnost pro přezimování (například ložnici nebo chodbu). Rostlina by měla mít dostatek světla i v zimě. Rostlinu rozhodně nestavíme do blízkosti topení.

V teplejších oblastech ČR je možné (ve vyšším věku rostliny – zhruba kolem osmi let (raději však spíše později než dříve) i trvalé venkovní vysazení. Vhodné je vysazovat palmy na místo chráněné před studeným zimním větrem a úplně ideální je, pokud je navíc toto místo v létě slunečné, ale přes zimu je toto místo naopak mírně zastíněno. Zimní slunce totiž může přes den příliš zvýšit teplotu v zimním zábalu a palmu pak následně o to více zasáhne noční mráz.  Zimní ochrana palmy musí být důkladná. Velmi důležitá je především ochrana před vlhkem. Vhodná je například stříška nebo speciální pytel na zimování palem (k dostání na internetu). Před příchodem mrazů je vhodné svázat listy k sobě, což také zabrání vstupu vody do tzv. srdce palmy, z něhož vyrůstají nové listy. Ochrana by však neměla příliš bránit přístupu světla. Možné je i využití topných kabelů, které jsou k dostání v internetových obchodech s palmami. V případě využití topných kabelů je nutné postupovat dle návodu výrobce.

Typ na přezimování rostliny pěstované venku

Palmě lze vybudovat „domeček“ za pomoci tyčí (např. tyčí na rajčata či jiných dostatečně dlouhých tyčí – dle velikosti rostliny), netkané textilie a bublinkové fólie. Kolem palmy zapíchneme čtyři tyče, přičemž dvě tyče v jedné řadě necháme vyšší a dvě tyče zapíchneme hlouběji, aby byly nižší. Nahoru pak umístíme bublinkovou fólii tak, aby nám vznikla stříška, z níž může odtékat voda (viz přiložené foto). Folii k tyčím přivážeme. Boční strany můžeme obalit netkanou textilií. Palma se v žádném případě nesmí nikde dotýkat přístřešku.

17.11.14a_Rapík má bublinkovou stříšku

Ochrana palem před mrazem se provádí až před příchodem opravdu silných mrazů a měla by být kolem rostlin jen po tu nejnutnější dobu, aby palmu zbytečně neomezovala.

Zálivka, substrát a hnojení

Zálivka musí být přiměřená – nenechat zcela vyschnout, ani nesmí stát ve vodě. Bohužel (stejně jako u všech rostlin) platí, že se nelze přesně říct, kolik litrů týdně je nutné dodat, aby se rostlině dařilo dobře. Množství zálivky záleží na mnoha faktorech – na velikosti rostliny, vlhkosti vzduchu, teplotě vzduchu, na vlastnostech použitého substrátu.

Tip: Vhodnější je nepoužívat obal na květináč, do kterého není vidět, ale raději podmisku. Voda, která zůstane v podmisce déle než zhruba dvě hodiny po zalití, se musí vylít.

Zaléváme raději dešťovou vodou. Není-li dešťová voda k dispozici, lze použít vodu z vodovodu, ale měla by se nejprve nechat několik hodin odstát. Není totiž vhodné zalévat rostliny příliš studenou vodou.

Ve vegetačním období (duben – září) lze přihnojovat hnojivem na palmy (dle návodu u konkrétního hnojiva). Je-li rostlina vysazená ve volné půdě, není hnojení tolik nutné jako u palem v květináčích.

Jako substrát můžeme použít speciální substrát pro palmy, ale postačí i běžný univerzální zahradnický substrát.

U palem je naprosto normální, že nejspodnější listy postupem času zhnědnou, není to tedy známka přelití, přesušení ani nemoci. Tyhle listy je pak vhodné odstřihnout, ale není nutné s tím nijak spěchat, spodní listy se stříhají až tehdy, když jsou úplně hnědé.